Přišel podzim. Pro spousty běžců období odpočinků a krátkých krosů, pro neposedy příležitost užít si osobní výzvy nebo projekty s dalšími běžeckými kamarády.
V jedné z našich nejkrásnějších turistických lokalit vznikla už v dávných dobách krásná stezka, která měla za úkol nejen uspokojit všechny výletníky, ale také obchodníky a řemeslníky, kteří tudy procházeli a spojovali tak své čilé obchodní cíle. Naši předkové nám přenechali krásnou trasu Českým rájem pojmenovanou Zlatá Stezka Českého ráje.
Zlatá Stezka spojuje Jičín – město pohádek, Turnov, Malou Skálu a Mnichovo Hradiště. Originální trasa v mapě jako červená TZ startuje z Mnichova Hradiště a pokračuje dále přes Turnov, Hruboskalsko, Malou Skálu a přes vrch Kozákov až do Jičína. Měří něco ke 120 km a pokud Vám určité úseky (třeba ty z Mnichova Hradiště přijdou už zbytečné a nezáživné) neváhejte si trasu upravit jako moje parta běžeckých kamarádů a okořenit dalšími krásnými výstupy na skalní vyhlídky, malebná zákoutí a signifikatní kopečky. Kilometráž jsme tím nijak neubrali, ale „Ach level“ z všudy přítomného kochání rozhodně zvedli.
Na celou trasu jsme si vytyčili jeden listopadový víkend s pátečním noclehem v Jičíně na turistické ubytovně a sobotním noclehem v polovině trasy, tedy Turnově. Jedno auto jsme nechali poblíž Příhrazských skal se záměrem mít tam alespoň jedno safety car pro strýčka příhodu (hodilo se nakonec na přesun do ubytování). Druhým jsme se přesunuli do Jičína – místa startu.
Zlatou stezku Českého ráje jsme započali v sobotu v 6 ráno z Jičína po severní části směr Kozákov a Malou Skálu. První polovina nám slibovala největší stoupáky celé stezky, na vrchol Kozákov a poté ještě z Malé Skály na zříceninu Frýdštejn. Často jsme probíhali krásnými lesními stezkami plných podzimního popadaného listí. Na Kozákov nás čekala větší část asfaltu, stejně jako seběh z něj s jednou zastávkou v místní večerce v Koberovech. Dát si tuhle trasu mimo sezónu má své nesporné výhody, ale co je spíš nevýhoda, tak že spousta hospůdek, bufetů a restaurací má zkrátka mimo sezónu zavřeno. Je potřeba tedy počítat s dostatečnou zásobou doplnění energie a tepelných vrstev alespoň do 35. km, což byla Malá Skála. Na Malé Skále u mostku sedáme v otevřené hospůdce na teplou polévku a kávu. Zároveň potřebujeme vyřešit nocleh dostupný co nejblíže naší trasy. Nakonec zvolíme na Bookingu ubytování v Turnově s tím, že si ještě zaběhneme dál a jeden dobrovolník se spokojí s kratší variantou a vyzvedne safety car, kterým se pak na ubytování dostaneme. Ti zdatnější tedy první den dali téměř 80 km přes část Příhrazských skal, já to k autu měla něco k 60 km a vyzvedla jsem ostatní u kempu v Příhrazech
V tomhle je Český ráj perfektní destinace. Díky široké síti turistických stezek se dají na trase vymýšlet neustále nové varianty, kratší/delší, které uspokojí běžce všech výkonností, aniž by se připravili o krásnou přírodní podívanou ať už na zříceniny skalních hradů, trampských bivaků, převisů a labyrintů. Když to napíšu jednoduše. Ať se dáte jakoukoliv trasou, vždycky objevíte krásnou část této lokality.
Jediný nešvar celého dobrodružství je všudypřítomný asfalt, což my trailisti nevidíme úplně rádi. Asfaltu je na trase hodně. Jedná se o přechody mezi lesy, vyhlídkami i částmi skalních masivů, ale hlavně přeběhy mezi městy a obcemi. Na jednu stranu to postup celého přeběhu docela urychlí, na stranu druhou je pak fajn počítat s vhodným obutím.
A ted jedno technické okénko.
Já si první den na nejdelší část vybrala Scarpa Kalibra HT – jsou lehoučké a pohodlné a podrážka na mokrých listech a šutrech minimálně klouže. Kdybych ale bývala tušila procento asfaltových úseků, raději bych zvolila příště Scarpa Golden Gate ATR – podrážku mají stejně pevnou, jsou krásně pohodlné a navíc skvěle tlumené na tvrdý povrch. Druhý den jsem naštěstí z auta vybrala záložní boty – ještě původní model SCARPA Spin Infinity. Za mě jedna z topovek, které kdy SCARPA dělala – parádní tlumení, vysoká výdrž, pohodlnost a podrážka, která na mokrých šutrech drží. Zachránily mě.
Abych ale nepředběhla s posledním dnem našeho přeběhu a druhou částí trasy. Jelikož ráno vyrážíme z Turnova, až na Hrubou skálu jdeme stejný úsek. Logistiku jsme tentokrát lépe nevymysleli a v menších obcích více u trasy, kde jsme včera skončili jsme na poslední chvíli už nic nesehnali. Místo tedy celého úseku přes Příhrazy až do Mnichova Hradiště se přes Trosky a Prachovské skály vracíme do Jičína pro auto. Vyšlo nám nějakých 35km a navíc nás přijeli povzbudit i další běžečtí kamarádi 🙂 nakonec se náš sešla slušná skupinka, která si vzájemně dělala podporu. Po předchozím dnu bojujeme i s touto vzdáleností, takže jsme kamarádům nesmírně vděční a náladu nám nezkazí už ani fakt, že množství asfaltu tentokrát převyšuje nad terénem. Ale stejně jako ve včerejší etapě, i zde se dá vymyslet barvitější a chutnější varianta pokud zrovna nespěcháte. Můžete si zaplatit vstupné a proběhnout přímo Prachovskými skalami, nebo je oběhnout po lesních štěrkovkách. Na doplnění energie nás před Prachovem opět zachránila vietnamská večerka a vydatné jídlo dne jsme uskutečnili v cíli – tedy v Jičíně.
Domů v nedělní odpoledne odjíždíme sice unavení, bolaví, ale spokojení. Počasí nás nezradilo, až na pár dešťových kapek jsme dokonce viděli i západ slunce, nicméně výbava ve 12l běžeckém batůžku obsahovala jak rukavice, tak izolační vrstvy na horní i dolní polovinu těla, které jsme využili při čekání v hospůdkách a opětovného vyběhnutí do podzimního větrného a sychravého počasí. Hůlky jsme tentokrát nechali doma 🙂
SCARPA Golden Gate 2 a Kalibra HT – trailové boty .
#scarpa_world #scarpaathlete #scarparun