Má skialpová zimní sezona, o které jsem detailně psal v minulém reportu skončila v březnu tohoto roku. Po posledním etapovém závodu Bokami Západních Tatier jsem měl cca. tři týdny volno. Během toho jsem doprovázel mého trenéra a “pravou ruku” Michala Strejce na posledním závodu světového poháru ve skialpinismu v Itálii. Volno jsem také trávil na své domovské základně na Brádlerových Boudách a jak jinak než na lyžích. Užíval jsem si čas na sněhu v podobě zábavných jízd z vrcholů, ještě než přijdou nějaké ty povinnosti. Jelikož jsem byl tou dobou ve čtvrtém ročníku střední školy pomalu ale jistě mi klepala na rameno maturitní zkouška, která byla už za rohem. Samozřejmě jsem volno strávil učením, protože trénink je skvělý, ale studium je důležité 🙂
Po třítýdenním volnu jsem byl poslán na zátěžový test. Test se konal koncem dubna a udělali jsme změnu, jelikož má letní příprava je z většiny na kole, tak i zátěžový test jsme provedli na kole. Test po celou dobu vedl Vojtěch Hačecký, který je Michalův trenér a fyziolog z Centra sportovní medicíny. Vše dopadlo dobře a opět jsme znali výsledky naší dosavadní práce a vše kolem na čem můžeme společně pracovat a zlepšovat mojí výkonnost.
Práce začala hned po zátěžovém testu. Celá letní příprava bude v ryze nízko-aerobním duchu, kdy budu trávit spoustu času na kole, aby se nám vytvořil co možná největší základ pro další a rychlejší tréninky. Běhová složka v mém tréninku bude samozřejmě také zastoupena, ale především s hůlkami, což mi naprosto vyhovuje. Nesmím zapomenout i na přípravu v posilovně.
Dlouhá kola mám rád, protože toho hrozně procestujete. Díky tomu se dostanu do nejrůznějších končin kraje, kde bydlím. Pamatuju si, že jsem si během takových tréninků, kdy jsem jel úplně sám, přeříkával učení k ústní zkoušce. 🙂 Pracoval jsem pilně a tvrdě, jak už v tréninku tak i v učení. Na konec zvládl zkoušku na výbornou a začaly mi ty nejdelší letní prázdniny. Cílem každého týdne bylo se dostat na hranici 18-20 hodin tréninku týdně.
Následovalo soustředění v Livignu. Plán byl v Livignu strávit tři týdny a to jsme také uskutečnili. Odjeli jsme 1. července a čekali nás tři týdny času na našich oblíbených horách ale i té dřiny. Společnost mi samozřejmě dělal trenér Michal ale i kamarádi z běžeckého lyžování, cyklistiky tak i reprezentace. V prvním týdnu jsme se zaměřili zejména na aklimatizaci v nadmořské výšce, protože Livigno je položené v 1800 metrech nad mořem a je potřeba být opatrný. Náš trénink tvořil zejména dobře známý nízko-aerobní základ na kole, dále vysokohorské dlouhé výběhy s hůlkami na krásné vrcholy a samozřejmě posilovna.
V prvním týdnu nám také dělali společnost naši kamarádi a kolegové z reprezentace bratři Součkové. Každým dnem jsem se ve výšce cítil lépe a lépe, ale hodiny tréninku se samozřejmě v druhém týdnu začaly zvyšovat. Ve třetím týdnu mě bohužel v procesu tréninku postihlo lehké nachlazení, díky kterému bylo potřeba trochu přibrzdit. Po vyléčení jsem se mohl zase vrátit zpátky k tréninku, na který jsem byl zvyklý. Po třech týdnech jsme se vrátili zpět domů a musím říct, že jsem spokojený. Zase další čas jak už na horách, tak i v tréninku, ale hlavně s dobrými kamarády se kterými by tato soustředění jinak nestála za nic.
Ondra používá trailové boty SCARPA.
#scarpaathlete #scarpaskimo #scarpa #scarparun #noplacetoofar