Rok 2023 byl pro mě výjimečný. Již po deváté jsem se měl účastnit závodu 1000 Miles Adventure. Výjimečnost mu dodala délka trati, která byla tento rok dvojnásobná – 2000 mil
3660 km jsem se letos rozhodl zdolat na koloběžce
Fyzická příprava probíhala dle osvědčeného scénáře – co nejvíce, kdykoliv a kamkoliv se přemísťovat vlastní silou. Denní délky tras byly ve znamení co nejefektivnějšího využití aktivního času. Dehydrovaná strava a ultra lehký přístřešek kompatibilní s koloběžkou mi měly pomoci neplýtvat časem a snížit závislost na civilizaci.
Samostatnou kapitolou u těchto ultra dlouhých závodů jsou boty. V loňském roce to byly „Scarpa Golden Gate ATR.“ Zde na těchto tratích jsou boty několik dnů i týdnů neustále v pohybu bez možnosti vysušení, popřípadě okamžité výměny. Proto je pro mě tak důležité botám věřit. U tohoto modelu jsem se poprvé setkal s podrážkou „PRESA.“ Najednou tu nebyl všude přítomný, lety ověřený Vibram, ale novinka pro mě neznámá. Jak se říká, vývoj nezastavíš, ale za mě by bylo celkem fajn jej zpomalit. Člověk si na něco zvykne, vyhovuje mu to a ono to za rok už není. Často jsem se setkal s tím, že to, co fungovalo, bylo nahrazeno novým nezřídka horším.
Předchozí modely osazeny Vibramem jsem měl vyzkoušené a mohl jsem se na ně 100% spolehnout. Ale PRESA?? Začal jsem je testovat již od prosince a snažil se nevnímat skvělou prodyšnost a tím pádem velmi špatnou možnost udržení tepla a ochranu proti vlhkosti. Pro zimní podmínky je ideálnější varianta s GTX, kde by ztráty tepla byly menší. Ale to jsem odbočil, nejvíce mě zajímala podrážka. Musí dobře zabrat, brzdit i podržet. Navíc co její oděruvzdornost??
Takže les, travnaté stráně nahoru dolů, napříč svahem, asfalt. Několik měsíců znovu a znovu. Potřeboval jsem jistotu, kterou jsem postupem času získal, ale co ta oděruvzdornost? Neshoří mi podrážky po pár stech kilometrech?
Přiznám se, že jsem měl obavy i z tkaniny, která tvoří svršek boty. Vydrží ta „pavučina“ nápor, který ji čeká?
Do startu 1000 mil – 2000 mil jsem dostal dostatek povzbuzujících informací a Golden Gatům věřil jako předešlým modelům.
Na trať jsem si rozeslal tři páry obuvi a čtvrtý jsem měl na startu. Co cca 800 kilometrů to nové boty. Čtvrtý den po startu po ujetí cca 400 kilometrů moje pokračování zastavila zlomená klíční kost. Nicméně i po těch 400 km cestou necestou nebyla na botách vidět známka únavy. Podrážka téměř nedotčená a svršek, pominu-li vrstvu prachu, která jej pokrývala, nezaznamenal žádné změny. Připočtu-li k tomu všemu skvělé tlumení, sock fit, který zabraňuje vnikání nečistot do obuvi, jsem těmito botami nadšen a doporučuji je vyzkoušet.
Prostě – Vyzkoušíš, uvěříš, neměníš!
Ríša Štěpánek
Golden Gate ATR (dostupné také ve variantě s Gore-texem)
