Po stopách Krakonoše
Místo startu a cíle: Herlíkovice, parkoviště pod lanovkou na Žalý, Krkonoše, Česká republika
Délka: 56 km
Čas: 1 den běh nebo 2-denní turistika
Převýšení: 2880 m
Povrch: Lesní stezky a chodníčky, kamenité chodníky a zpevněné cesty, místy asfalt
Nejvyšší bod: Harrachovy kameny 1.421 m
Doporučená obuv: Scarpa Neutron 2.0, Scarpa Spin Ultra, treková obuv Scarpa
Občerstvení na trase + možnost noclehu: rozhledna Žalý, Rovinka, Dvoračky, Vrbatova bouda, Přístřešek U čtyř pánů – odbočka, Labská bouda, Martinova bouda, Přístřešek pod Smělcem, Petrova bouda, Špindlerova bouda, Lužická bouda, Špindlerův mlýn – obec, Medvědín, Horní Mísečky, Rovinka, Žalý
Trasa ke stažení gpx: ZDE
Naši téměř celodenní trasu začínáme výstupem na jednu z nejjižnějších Krkonošských tisícovek – na rozhlednu Žalý 1.019 m. Nejsme žádní troškaři a stříháme kopec rovnou pod lanovkou, která ústí na žluté turistické značce vedoucí k rozhledně. Vyrážíme celkem v pokročilé dopoledne a rozhledna už je obsypána turisty.
Stačí popoběhnout pár kilometrů po červené a pod Janským vrchem se už ocitáme na stezce zcela osamoceni. Jen na občerstvení Na Rovince ještě zdravíme pár svačících turistů. Následuje krásný vrchol – Šeřín 1.027 m s výhledem na celý Krkonošský hřeben, tak to máme ještě před sebou!
Neleníme a po červené ještě probíháme vrcholem Černá skála a na dalším rozcestníku a krásném lesním trailu uhýbáme po modré dolů na Třídomí. Dole se přes silnici na Třídomí dáváme po žluté směr Dolní Mísečky a pak už nás modrá začínající kousek po silnici veze jemným stoupáním ke Kotelním jámám. Zase civilizace a lidé. Zelenou Krakonošovou cestou pod ikonickým Kotlem přibíháme doplnit tekutiny na Dvoračky, kde aktuálně obědvá asi půlka Česka a raději rychle, tentokrát červenou, utíkáme vzhůru k Harrachovým kamenům a dále k Vrbatově boudě. Přelidněnost zatím pod průměrem, všichni obědvají na Dvoračkách nebo Labské boudě a autobus aktuálně žádné davy nevyvezl.
Nicméně, davy k Labské jsou vidět už z dálky…výzva dne, národ Český a Polský překličkovat po červené až na Labskou boudu. Protlačíme se alespoň na povinné selfie fotky u Pančavského vodopádu. Dále od Labské po zelené na Martinovu boudu už je to zase pohodička a dokonce si doplňujeme vodu ze svěžího a silného pramene U Martinovky. Zkoušíme červenou stezku Česko-polského přátelství přes Mužské kameny 1.417 m, Dívčí kameny a… zeje téměř prázdnotou! Proto se protáhneme až na Špindlerovu boudu, klesáme na Lužickou boudu a odtud zelenou stezkou až do Špindlu, kde dáváme v oblíbené večerce dnešní pozdní oběd, pokud by se tak dalo tyčinkám, litru coly a ovoci říkat.
Trénink ještě zdaleka není u konce. S chutí do toho a sjezdovka na Medvědín je za pár! Tady už škemrám o zkratky, vlak, autobus, letadlo, cokoliv…Žalý je tak daleko, že ho nevidím. Vymyslím přímou čáru, červenou TZ na mapě. Je to sice dál, ale za to horší cesta. V Mísečkách se sice ve spleti značek a stezek nejdříve nemůžeme zorientovat, ale nakonec to „červené a co nejvíc přírodní“ vybíráme jako nejkrásnější variantu. Kolem Harrachovy skály, přes ten nejzelenější a nejvoňavější les asi v celých Krkonoších, a hlavně úplně sami. Na Žalý to je teda ještě pekelná štreka, slunce už se klaní k západu, ale největší výhoda na téhle trati je, že v podstatě kdykoliv, i při nepřízni počasí, můžete sejít dolů do bezpečí, do hospody nebo na autobus.
Bežecké boty Scarpa Spin Ultra si můžete prohlédnout zde, v provedení pro ženy i provedení pro muže.

