Krajina vrcholů, jejichž sláva hvězd se dotýká

Zář 16, 2024

Švýcarsko tentokrát na pohodu a ani poprvé ani naposledy. Vydáváme se s Eliškou v dámském složení na putování Švýcarskou krajinou. Plány byly smělé, realizace nás ale vzápětí plácala přes uši.

Ačkoliv vstupní brána do údolí Wallis – tedy jednoho z nejvyhledávanějších údolí lovců čtyřtisícovek i krásného lezení, nás přivítala ve Furkapass náramnou pompou ukázkového počasí a krásnými výhledy cílů následujících dnů, program upravujeme. Bernské Alpy nás lákají svou nepřístupností k neokoukaným vrcholům Finsteraarhorn 4.274 nebo Aletschhorn 4.195. S ohledem na uzavřenost celého masivu, minima horských chat a specifickým klimatickým podmínkám s celkovým důrazem na orientaci tento plán vynecháváme. Netajím se ovšem tím, že o to víc ve mně vzbudily výstupy zvědavost a chuť plánovat na blízkou budoucnost.

Rhoneský ledovec na Furkapass

První ledovcové procházky a výběhy uskutečňujeme už v sedle Furkapass, které může být výchozím bodem na širší spektrum aktivit, počínaje cyklistikou, konče skalním lezením a bezproblémovým parkováním i přes noc.

Furkapass běžecky

Furkapass nocleh

Nakonec po dvou dnech přeci jenom zvedáme plachty a vjíždíme do nejbližšího údolí, kde dopadají stíny čtyřtisícovek – a končíme v Saas Fee. Oproti zermattskému údolí Saas Fee zůstává trochu opomíjena, což neubírá na kráse a možná jen trochu návštěvnosti a oblíbenosti, a to vlastně i tak trochu vyhledáváme.

Pod ledovcem a vrcholem Allalinhorn

První výstup zvolíme Allalinhorn 4.027. Výstup je klasifikován jako jeden z lehčích a díky dostupnosti lanovkou až pod strmý výstupový ledovec i poměrně rychlý, kdy ráno nepotřebujete úplně spěchat. My se vydaly už odpoledne s bivakováním někde před ledovcem. Nejhorší je v horkých dnech tahat v batohu navíc vodu na 2 dny, protože člověk nikdy neví, kde si může nabrat, i když mám vždy sebou navíc i lahev s filtrem. Spací výbava dá zabrat i slabých +1500 a po probdělé noci nohy do ledovce úplně netáhnou. Ne úplně dobrovolně se tedy připojujeme k zástupu a využíváme Alpine metro, které nás vyhodí rovnou pod ledovcem v asi 3.500 metrech

Vrchol Allalinhorn

Saaský ledovec žije i přes léto a od 6 zde brousí hrany zástupy trénujících závodních lyžařů. Večer tu pak do noci hučely rolby. Vrchol tedy zvládáme hravě. Spousta lidí tento kopec využívá jako aklimatizační. Trhlin se tu pár na několika místech nachází, koncový švih po skále je zčásti zledovatělý, jinak ale paráda, krása, výhledy na celé údolí Zermattu, koukáme na Monte Rosu a zdravíme Matterhorn. V těsné blízkosti si můžeme prohlédnout podmínky výstupu na Alphubel a celý hřeben Mischabel. Tyhle vrcholy se ale chodí většinou ze strany Zermattu.

Výhled z Allalinhorn

Cíl další cesty nakonec vyhlížíme naproti přes údolí a zvažujeme alternativy Weissmies 4.017 nebo skalnatý Lagginhorn 4.010. Bez rezervace nakonec využíváme jeden z kempů Saas Grund a jako bonus k ubytování máme karty návštěvníků, které nás pouští na všechny lanovky z údolí zdarma. V rámci rest day se mi to náramně hodí a hodlám zkouknout podmínky výstupu na plánované vrcholky.

Odpočinkový den

Weissmies je krásná ledovcová hora, na kterou se také dá využít lanovka do cca 3.000m.n.m. Vrchol se tak stává jako příjemně dostupný, ale zároveň jako zkouška pohybu na ledovci díky strmému sklonu ledovce a množství trhlin. Dá se zdolat velmi rychlou trasou z lanovky na vrchol a zpět, anebo provést okruh se začátkem na horské chatě kousek pod lanovkou a z vrcholu pak dolů po hřebenu, kterým se stočíme do sedýlka a pak zpět k lanovkám a horským chatám.

Cesta po ledovci na vrchol Weissmies

Tahle trasa je plná skvostných výhledů do Italské části Alp, ale také na celé spektrum švýcarských čtyřek včetně vzdálenějšího Mt. Blancu. Jednoduchá, přesto krásná. Sousedící Lagginhorn je naopak čistě skalní hřebenový výstup, který by také neměl převyšovat obtížnost III. pokud se držíte výstupové trasy normálkou.

Weissmies – vrcholový hřebínek

V našem hledáčku přesto celé dny sídlí majestátní Nadelhorn 4.327 se svým sousedem Lenspitze 4.294. Tohle už je jiná káva a my to víme, proto se na něj nakonec nevrháme. Musíme už nabrat směr ČR a času je žalostně málo na to nabrat síly na tento skvostný a náročnější výstup. Tady už si lanovkou nemůžeme pomoci, nejdříve se musíme vyškrábat strmým žebrem masivu k chatě Mischabelhut 3.329 (poslední třetina výstupu už je dokonce ferata) a poté se po ledovci vydat buď na Lenspitze a Nadelhorn,anebo jen Nadelhorn. Přání zůstane do budoucna a určitě spolkne příští dovolenou i celou letní přípravu. Tentokrát neponechám už nic náhodě a pojedeme najisto důležité je mít na paměti, že většina českých mobilních operátorů nemá ve Švýcarsku data a tak si buď musíte koupit nějaká přes eSim, anebo se vybavit jednoduše tištěným průvodcem místa, kam máte namířeno. Plánovat výlety tedy až na místě se mnohdy moc nesetká s úspěchem, ale neklesejte na mysli.

Hory na nás počkají. Tak šťastnou cestu.

SCARPA Ribelle HD (pánská, dámská verze) a trailové boty SCARPA.

6 ribelle run LD aqua 6 jpg 637642871600000000

#scarpaathlete #scarpamountain #scarpaclimb #scarparun #noplacetoofar

Krajina vrcholů, jejichž sláva hvězd se dotýká

Pin It on Pinterest